Přesnost měření

V současnosti je mnoho FVE vybaveno i měřením dopadající energie. Často jde o kalibrované fotovoltaické články. Jejich přesnost měření záleží na kvalitě článku a technickém provedení. Data získaná tímto způsobem nejsou vždy spolehlivá. Tento způsob měření je však podstatně levnější než použití profesionálního pyranometru, které používají meteorologické stanice nebo výzkumná zařízení. Zde je přesnost měření je 1 až 5 %. Pro ilustraci můžeme porovnat měření ze čtyř nezávislých zdrojů v Praze. Rozdíly v měření nelze zdůvodnit rozdílnou geografickou polohou, jednotlivá místa jsou vzdálena do 5 km. Výsledné křivky mají obdobný průběh, ale každá udává jiné hodnoty. To ukazuje na systematický rozdíl v měření. Zajímavé je, že křivky měření ČHMÚ mají výrazně jiný průběh než ostatní. Rovněž je zajímavé, že přes rozdílný průběh křivek v jednotlivých měsících se roční sumy dopadající energie liší jen málo, rozdíl je srovnatelný s přesností měření.

Tabulka 1: Měření dopadající solární energie pro Prahu (na vodorovnou plochu).

Obrázek 8: Porovnání výsledků měření dopadající solární energie v roce 2007 pro Prahu. Obrázek 9:

Obrázek 9: Porovnání výsledků měření dopadající solární energie v roce 2008 pro Prahu.

Vždy je potřeba rozlišit, zda se měří energie dopadající na vodorovnou plochu (tj. globální záření), nebo na plochu panelů PVE (např. se sklonem 35° a azimutem 0°). V prvním případě lze tyto údaje přepočíst na libovolně orientovanou a skloněnou plochu, ve druhém případě je přepočet složitější, což může být zdrojem chyb. Zásadním problémem je však vlastní měření a zpracování dat. Při práci na této publikaci se ukázalo, že mnoho údajů o měření je zcela zjevně chybných a nepoužitelných.

Obrázek 10: Kalibrovaný fotovoltaický článek pro měření dopadajícího slunečního záření v rovině panelů (FSV ČVUT). Zdroj: EkoWATT.